Všechno

Setkání se "svatou" ženou

9. 1. 2014 17:27
Rubrika: Úvahy

Tento víkend (21.-24.11.2013) jsem prožil na konferenci v Sarajevu. Při zpáteční cestě jsme se dali do řeči se sestrou Terezou, která s námi jela v mikorbuse. Slovo dalo slovo a domluvili jsme se, že v pondělí ráno přejedeme k nim do kláštera v centru Budapešti, zaparkujeme a půjdeme se podívat do města. Odpoledne bychom mohli mít společně mši a pak oběd. No možná na oběd jsme se trošku pozvali sami, ale co už. Spolu se mnou byli na konferenci Anička, Vendy, Jožka a otec Lukáš. 

Ok slovo dalo slovo a v pondělí ráno jsme se přemístili k sestrám do kláštera. Po milém přijetí a seznámení se s třetí sestrou, o které nám bylo řečeno, že je stará, jsme se jali vydat do města. Sestra Tereza všechno vysvětlovala a asi po 15 minutách jsem se zeptal, zda by nechtěla jít s námi a ona že velice ráda, ale že se bála, že by nám mohlo vadit, že má hábit, a že by nám to mohlo být nepříjemné. Po vysvětlení, že nám to nevadí, jsme se vydali do města. 

Prohlídka byla velice zajímavá a nebýt sestry Terezy, tak bychom toho určitě tolik nestihli. K překvapení došla, když jsme stáli na vyhlídce a zrovna začolo zvonit poledne. Začali jsme se modlit Angelus. Po modlitbě nám řekla - jste taková milá, dobrá skupina. Všichni se smějete, a taky se umíte modlit, mám vás ráda. To je normální ne se modlit? Nebo není?

Kolem druhé jsme dorazili zpět a slavili mši. Při mši otec Lukáš hezky propojil evangelium, sv. Kateřinu a Drinské mučednice. 

A to nás opět vrací zpět k Bosně a Hercegovině - Drinské mučednice. Sestry za druhé světové války působily v klášteře Mariin domov (zvaném též Hospic pro chudé) v Pale, vzdáleném od Sarajeva asi 20 km. Odmítly své působiště opustit a ocitly se tak mezi dvěma frontami. V oblasti mezi sebou bojovaly jednotky Titových partizánů, srbských četniků a německého Wehrmachtu. Do ústavu v Pale vtrhlo 11. prosince 1941 komando četniků, budovu vypálilo a sestry přinutilo k čtyřdennímu vysilujícímu pochodu do Goradže. Zde vojáci chtěli řeholnice vystavit největšímu ponížení – donutit je, aby se vzdaly své víry a své čistoty. Sestry se snažily zachránit skokem z okna, byly ubodány a jejich těla hozena do řeky Driny. O několik dní později stejný osud čekal šestasedmdesátiletou sestru Berchmanu, kterou vojáci cestou od sester oddělili, protože byla vyčerpána pochodem.

Sestry, které nás hostili v Budapěšti jsou ze stejné řehole, jako Drinské mučednice, kongregace Dcer Božské Lásky.

A nyní se dostáváme k tomu, proč tento článek má název svatá žena. Setkali jsme se se sestrou, která všechny tyto sestry několikrát viděla. Musím říct, že něco ze své svatosti na ní asi předaly. Bylo to velmi milé setkání se starou 85 letou sestrou, které byste tipovali tak 60. Byla to ono, kdo byl generální představenou, založila internát pro dívky vysokoškolačky v Budapešti. Do svým 75 byla představenou komunity, teď už vede jenom účestnictví. 

Krásné setkání, plno legrace a pocit opravdu působení Božího Ducha v komunitě. Nezapomenutelný zážitek. 

Kéž by bylo více komunit v ČR, které na vás zanechají hřejivý pocit. 

Bohu díky. 

 

 

 

Zobrazeno 1031×

Komentáře

xpatty

článek jsem měl již nějakou chvilku rozepsaný....

Juris

Světoběžníku. ;-) Dík za svědectví života těch sester.

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio